Betynka

VELIKONOCE SE POVEDLY BÁJEČNĚ

Několik týdnů předtím probíhaly přípravy - FOTO

Ve středu se děti i dospěláci a celé  rodiny začali scházet již v 16:00. Každý dostal svou soutěžní kartičku a pustil se do soutěží FOTO.

Každý postupně obtiskl ruku na velké vejce FOTO

Následoval oheň, opékání, zpívání a hraní, končilo se se začátkem deště ve 20:30 a několik lidiček pokračovalo v malém sálu a někteří šli spinkat a poslouchali přes zeď :-) FOTO

Ve čtvrtek sme zahájili snídaní.

Následovalo scházení se, seznamování, hry, protažení FOTO

Hledání velikonočních vajíček, svačina FOTO

Cesta za velikonočními zajíčky - opravdoví zajíčci si s námi hrát nechtěli a tak si nejstarší kluci vzali uši a vydali se dělat nám cestu, kerou jsme nakonec našli a dohonili i je a dostali sladkosti :-) FOTO

Následoval oběd, chvilka odpočinku, čtení pohádky a hurá ven na sluníčko, zahrát si fotbálek a hry a pak svačinka, trošku nám vyhládlo FOTO

Velikonoční dílničky byly super a mezitím jsme se vždy trošku protáhli FOTO

Venku jsme pak domalovali velká vejce. Z jednoho se nám už vyklubal dráček - skvělý pomocníček a kamarád BETYNKY. FOTO

Ukončení bylo v 19:45 - bylo to skvělé a ještě dodáme další výrobky :-)

Těšíme se na vás na další AKCI - ČARODĚJNICE

A zde kousek s velikonočních tradic a mouder z různých oblastí :-)

Jarní rovnodennost, její oslavy a tradice Velikonoc: 

Velikonoce jsou energeticky nejsilnějším svátkem v roce a původně byly svátkem jara, (zrození v přírodě) později se staly oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Toto období silně prostupuje ženská energie.

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, připadají na neděli po prvním jarním úplňku, to znamená, že se mohou slavit mezi 22. březnem a 25. dubnem.

První posel Velikonoc, je dle tradice 40ti denní půst, který má svůj konec před velikonocemi.

TRADICE VELIKONOČNÍ, které by vás mohli zajímat:

Květná neděle (20.3.2016, )tou začínají Velikonoční svátky (Svatý týden).

V tento den nás taktéž čeká Jarní rovnodennost, což je okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Ta nastala konkrétně v 05:31h.

Keltové v tomto jarním období oslavovali příchod mladé bohyně Eostre, k níž se váže příběh o zajíčkovi a barevných vejcích. Říká se tedy, že anglický výraz pro Velikonoce (Easter) je právě odvozen od jména této keltské bohyně.

Jarní rovnodennost neboli také Ostara je vítáním jara. Vzduch začíná být provoněný prvními kvetoucími rostlinami, začíná se ozývat zpěv ptáků, den je stejně dlouhý jako noc.

Květná neděle, poslední neděle před Svatým týdnem, je pro nás možností dokončit naši proměnu, kterou jsme započali půstem. Předvelikonoční postní doba nám totiž umožnila smýt ze sebe jak fyzické, tak psychické nánosy. V tento den se světily kočičky, natrhaly se, aby byla hojnost a ochrana před negativními vlivy.

Velikonoce znamenají či symbolizují, že láska a život jsou silnější než smrt, že hrob není konečnou stanicí života, že pouta, která brání našemu životu, se rozvazují, že skrze vzkříšení můžeme objevit nový život, že přátelství a zrada patří k životu.

A které dny nás čekají o velikonočním týdnu?

Modré pondělí – ráno poděkujme za nový den a za vše co nás obklopuje. Můžeme ozdobit naše obydlí. Na stůl dáme zajička jako symbol přicházejícího jara, kuřátko jako symbol nových začátku a kraslice.
A co je vhodné třeba na zahrádce? Přesazovat, sázet kořenovou zeleninu a dosévat trávník. Roubovat, očkovat, hnojit a přihnojovat.

Šedivé úterý - do Božího hodu velikonočního zbývá 5 dnů.Je vhodné poklidit dům a připravit vše na vaření, pečení a zdobení.

Chlapci sbírají vrbové proutky na pomlázku.
Zahrádka:  To, co jsme nestihli v pondělí, můžeme zasít dnes. Doporučuje se ale neplít (plevel se teď snadno obnovuje).

Škaredá středa - uvědomujeme si, že přátelství i zrada patří k životu.Můžeme si položit otázku:

Zradil jsem někdy? Případně koho? Možná i sebe?
Zahrádka:v tento den je vhodné sbírat kořeny bylin, které teď mají největší sílu.

Zelený čtvrtek - den oslavy člověka, života a odpuštění.

Zelená barva symbolizuje znovuzrození. Jíme zelené věci – hrách, kopřivy, špenát. Připíjíme vodou, která je znamením čistoty.
Zahrádka:  Sázet a vysévat saláty a zelí (daří se nízké zelenině). Sušit byliny, kosit trávu, zavařovat ovoce a zeleninu 

Velký pátek - ráno se myjeme studenou vodou, chceme být zdraví po celý rok. 

V den Velkého pátku se otevírají hory, které vydávají své poklady. Nejznámější je pověst o Blaníku a rytířích, kteří v tento den vyjedou ven zkontrolovat, zda zemi nehrozí nějaké nebezpečí. Komu se podaří v tento den najít zlaté kapradí, bude ochráněn před nemocí a zlými silami.

Peče se kynuté těsto – Jidáše, které se potírají medem. K večeři se podává bramboračka. Na Velký pátek se také pečou mazance. Při zadělávání těsta do něj vkládá hospodyňka přání hojnosti pro celou rodinu.
V 15 hodin je energeticky nejvhodnější doba na přání za naše uzdravení nebo uzdravení někoho z našich blízkých.

Zahrádka:  V tento den nepracujeme na zahrádce, neryjeme v zemi a nepřesazujeme kytky abychom nerušili naše neviditelné přátelé a různé bytosti.

Bílá sobota – věnujeme se očistě našeho těla, domova, ale i duše. Končí čtyčicetidenní půst a s ním období našeho sebepoznávání. Celý den se nese ve znamení bílé barvy- čistoty, a proto se oblékneme do bílého oděvu a stůl ozdobíme bílými svícemi.
Chlapci pletou pomlázky z vrbového proutí a děvčata zdobí vajíčka.

V tomto dni můžeme pronést modlitbu/přání k ovocným stromům. Modlíme se za jejich „probuzení“. K podpoření úrody se stromy postřikovaly vodou, anebo hospodyňka během zvonění potřela strom čerstvě zadělaným těstem na mazanec. Často také lidé stromy třásli.

K tomuto dni se vztahuje energie živlů vody a ohně. Můžeme si udělat výlet ke studánce, kde si odebereme do sklenice vodu, kterou uchováváme po celý rok jako lék na horečku a podlitiny. 

Na večer můžeme provést rituál pálení ohně.
Zahrádka :  můžeme v tento den zavařovat ovoce a zeleninu.

Boží hod velikonoční, Velikonoční neděle – vrcholí velikonoční oslavy.

Tento den se označuje také jako zmrtvýchvstání Krista, ke kterému došlo o Velké noci ze soboty na neděli. Na Boží hod se v kostele světily velikonoční pokrmy, chleba a víno. Část posvěceného jídla se dávala na pole a do studen, aby byla velká úroda a dostatek vody. 

Domov můžeme vyzdobit pestrými barvami jako je žlutá, červená, zelená, ale také modrou a bílou.

K velikonočnímu stolu patří především beránek. Jakosymbol čistoty a oběti je beránek předobrazem nejen křesťanských Velikonoc. 

Doplétají se pomlázky a zdobí se poslední kraslice. Vejce je stejně jako pomlázka symbolem plodnosti.

Velikonoční pondělí - je dnem vyvrcholení oslav a radovánek. Oslavujeme život, smrt a hojnost, které se nám během života dostává. Je to oslava plodnosti, nového života, zrození.

Časně ráno chlapci a muži chodí s pomlázkami po domech. Dívky a ženy jim dávají koledu, vajíčka a další dary. Původní smysl pomlázky neboli vymrskání byl ten, aby dívka či žena zůstala zdravá. Je to vlastně rituál omlazení pomocí proutku ve kterém se skrývá síla přírody a jeho provedením dává chlapec dívce najevo to, jak mu na ní záleží. V žádném případě se nejedná o prezentací jeho síly, ale o vyjádření vděčnosti za lásku a péči, kterou ženy mužům dávají. Naším úkolem v tento den je, se prostě a jednoduše bavit a radovat se ze života. Prostší ale přitom výstižnější vyjádření vděčnosti Vesmíru totiž není. Užijme si energii radosti a přátelství naplno.

Velikonoce pro nás tímto dnem sice končí, ale například v kresťanské tradici budou trvat ještě dalších 50 dní, a to do Letnic, které byly dnem, kdy byl na apoštoly seslán Duch Svatý.

V tomto období se mění transformační a očistná energie Velikonoc na energii plnou přístupnosti a otevřenosti. Začne se v nás probouzet touha po tvořivé činnosti ať již fyzické či psychické. Prostě a jednoduše budeme tvořiví ve všech ohledech.

K napsání příspěvku bylo použito: kniha Naše tradice, Diář Měsíc zahradníkem, tradice naší rodiny ze střeních Čech i Slovenska,